Komu chybí zázemí z podnikatelské rodiny a nevěnoval se praktickému byznysu ani v rámci studií, může při rozhodnutí být svým vlastním pánem narazit. Zajímavou možností, jak se ale do podnikání pustit a mít za svými zády podporu, je franšízing. Z dat České asociace franchisingu vyplývá, že tento koncept podnikání v tuzemsku kvete, a to bez ohledu na extrémní události, které přinesla před lety třeba pandemie. Mezi nejoblíbenější franšízy patří ty z realitního, fastfoodového a lékárenského oboru.
Pravidla vztahu
Franšízing funguje na vztahu franšízora a franšízanta, kdy první jmenovaný poskytuje za určitý pravidelný poplatek licenci právě franšízantovi – třeba realitnímu makléři, který se rozhodne ve svém bydlišti otevřít realitní kancelář.
„V našem případě nabízíme franšízantům zázemí ve smyslu vzdělávání se, informačních systémů nebo marketingu,” říká Jan Hrubý, generální ředitel firmy RE/MAX Česko a Slovensko. Společnost je takzvaný master franšízant, který má licenci od globální značky a je matkou všech místních franšízantů.
„Realitní trh přináší mnoho zajímavých příležitostí, a proto se neustále zaměřujeme na další rozšiřování naší sítě a nabíráme nové franšízanty,“ doplňuje Jan Hrubý.
RE/MAX, stejně jako třeba McDonald‘s, patří k vůbec největším a nejstarším franšízingovým značkám v Česku a utvořily na trhu standardy, jak franšízing funguje. Česká legislativa totiž pojem franšízing nezná a nijak vztahy mezi franšízorem a franšízantem neupravuje.
„Hlavní značky k nám přišly ze zahraničí a tam byl systém už prověřený. Přinesly s sebou určité know-how v podobě rámce a podmínky se pak upravují, aby vyhovovaly českému prostředí. Zatím existuje i poměrně málo judikátů, které by řešily nějaké spory,” říká Pavel Rakouš, vedoucí odboru realitních činností ministerstva pro místní rozvoj.
Podle Rakouše zkrátka systém funguje dobře a neobjevil se od revoluce žádný malér, který by donutil zákonodárce, aby se tomuto způsobu podnikání bedlivěji věnovali. Nicméně franšízing se za poslední více než tři dekády přece jen poměrně proměnil.
„Rok 2014 byl svým způsobem přelomový, kdy na místním trhu poprvé působilo více českých franšízingových konceptů než těch zahraničních. Pro představu uvedu, že loni už jsme u nás měli 59 procent českých a 41 procent zahraničních projektů,” říká Jan Gonda, prezident České asociace franchisingu a Master franchise Naturhouse pro Česko a Slovensko.
Příprava na franšízing
Pokud se tedy člověk rozhodne podnikat v rámci franšízingových sítí, a vybrat si podle Gondy může dnes už zhruba ze 360 konceptů, na co se má připravit? Nutná je počáteční investice, která se pohybuje v řádu stovek tisíc korun až milionů.
„Hodně záleží na místě, které si vyberete, neboť výši investice ovlivňují náklady na zřízení kanceláře nebo třeba situace na trhu práce, tedy jak těžké je sehnat a zaplatit schopné lidi,” říká franšízant Petr Podlešák, jenž je majitel největší realitní franšízy RE/MAX Alfa. Podle Gondy pak samozřejmě záleží na oboru podnikání, třeba gastronomie je jednoznačně nejdražší.
Na příkladu franšízy Naturhouse pak ale ukazuje, že je možné se vejít naopak také do nižších stovek tisíc korun. „Jedna naše franšízantka investovala 250 tisíc a tím, že byla ve svém městě hodně aktivní a dělala službu dobře, získala velmi rychle doporučení dalších klientů. A můžu říct, že se jí investice stihla vrátit za tři měsíce,” uvádí Gonda s tím, že obecně na trhu se počítá se standardní návratností mezi třemi až pěti lety, kdy u malých konceptů to může být do půl roku.
„Strávil jsem 13 let ve franšíze McDonald‘s, nyní působím v RE/MAXu a nemůžu ze své zkušenosti říct, že by měl určitý koncept nějak jasně definovanou návratnost. Naprosto klíčová je kromě lokace také vůdčí schopnost daného franšízanta - podle mě to dělá zásadní rozdíl,” vysvětluje Hrubý.
Co se týče poplatků, které požaduje franšízor, ty se podle asociace pohybují od dvou do 14 procent z obratu. Výše marketingového poplatku se drží v rozmezí dvou až čtyř procent. Aktuálně v Česku tento koncept podnikání zaměstnává 65 tisíc lidí, a byť samotný vztah franšízora a franšízanta zákon neošetřuje, dopadá na franšízy celá řada regulací.
Typickým příkladem v realitním sektoru je zákon o realitním zprostředkování, který určil pravidla, jež musí splňovat realitní makléři. Cílem státu bylo vytlačit z trhu ty, kteří nejsou dostatečně vzdělaní nebo nemají zkušenosti, aby v oboru podnikali.
Podle Hrubého a Podlešáka šlo o vítaný krok, zároveň si ale myslí, že by zkoušky určené právě pro lidi usilující o možnost podnikat v realitách mohly být o něco těžší.
„Chodíme kontrolovat certifikované subjekty, které zkoušky provádí, a neřekl bych, že jsou úplně jednoduché, nicméně můžu říct, že od prvního ledna roku 2025 dojde pravděpodobně k jejich zpřísnění,” uvedl v debatě HN Rakouš.
Článek vznikl ve spolupráci se společností RE/MAX.
